Fenomén "pohyblivých obrázků" neodmyslitelně patří k moderní i postmoderní rozuměj dnešní době. Filmové plátno již nebo teprve - rozhodněte sami - přes 100 let zachycuje nejen romance, román(k)y, rodinné ságy... radostné, komické, vysněné jako i tragické obrazy (ze) života..., zároveň však také dokumentuje dějiny jak autenticky jakožto primární historický pramen, tak umělecky prostřednictvím hraných filmů, ovšem i tehdy s notnou či alespoň nějakou dávkou historické informace. Kritici a milovníci přesné a detailní faktografie řeknou: film jako nástroj historického poznání? Nepřichází v úvahu! Jejich oponenti však namítnou: Nezanechává už jen doba vzniku svou historickou stopu a informaci v rukopisu filmového snímku --- co se smělo, chtělo, umělo, existovalo... v dané době? Pojďme se společně něco dozvědět o filmu jako takovém a pak se (na)učit vidět a (do)hled(áv)at historii ve filmech aneb jak příjemné spojit s užitečným, v našem případě s poznáváním (každodennosti) dějin.
"Před mnoha lety se říkalo "to je jako ve filmu" (jako že je to neuvěřitelné), pak přišlo "ten to ale nafilmoval" (jako že někdo někoho oblafnul) a teď přichází třetí fáze, kdy se chce, aby divák věřil tomu, co se z plátna říká." --- Miloš Forman český herec, režisér a scenárista